|
|
Politika Pruska a velmocí v závěrečné fázi sjednocení Německa 1865-1870
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Období mezi léty 1864/1865-1870 představuje vrcholnou fázi sjednocení Německa, v níž Prusko dokázalo rázným postupem a dvěma rychlými válkami eliminovat své protivníky - Prusko a Rakousko. Cílem diplomové práce je na základě studia pramenů a relevantní literatury prezentovat a kriticky analyzovat pruskou zahraniční politiku. Autor se zaměřuje na zhodnocení faktorů, které ovlivňovaly rozhodnutí pruského ministerského předsedy, respektive představitelů evropských mocností, a klade si otázku, zda se Bismarck pouze přizpůsoboval okolnostem neodvratně vedoucím k válce s Rakouskem, či zda je urychloval a přímo vytvářel, a soustředí se na vztahy s Francií, která se ze všech velmocí nejvíce stavěla na odpor německému sjednocení. Studie klade důraz na metody a postupy, jimiž Prusko dosáhlo toho, že se do jeho konfliktu s Vídní a Paříží nezapojila některá z evropských velmocí, a upozorňuje na úskalí výzkumu okolností vedoucích k vypuknutí prusko-francouzské války. Klíčová slova Prusko, velmoci, Německý spolek, sjednocení Německa, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, zahraniční politika, prusko-rakouská válka, prusko-francouzská válka, Napoleon III. Key words Prussia, Great Powers, German Confederation, Unification of Germany, Empire of Austria, Austria-Hungary, foreign policy, Austro-Prussian War,...
|
|
|
Druhá Válka o Šlesvicko a její důsledky pro Evropu
Ďásek, Martin ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce pojednává o druhé válce o Šlesvicko coby o střetnutí, které vedlo k daleko vážnějšímu konfliktu, jakým byla prusko-rakouská válka v roce 1866, respektive prusko-francouzská válka roku 1870, jelikož tato událost a její důsledky byly přímými důvody k válce mezi dvěma německými mocnostmi. Analýza rakouské pozice v Německém spolku ukazuje, že Rakouskou již nemělo dostatek sil a vlivu, aby mohlo hrát prim v německém prostoru, a dominance Bismarckova Pruska byla nevyhnutelná. Dále se práce věnuje k příliš sebevědomé dánské politice, která se stala impulsem k válce, v níž Dánové nemohli zvítězit. Druhou válku o Šlesvicko je nutno vnímat jako jednu z nejdůležitějších událostí, která vedla ke sjednocení Německa. Rozbory nejen primárních zdrojů, jakými jsou dopisy a eseje tehdejších politiků, objasňují, proč Bismarck uspěl a stal se jedním z nejmocnějších mužů své doby. Jasné vítězství ve válce i na poli diplomacie otevřelo cestu k německému sjednocení. Dánské království bylo sraženo na kolena, král Kristián IX. převedl práva na vévodství do rukou Rakouska a Pruska a staletý svazek mezi Dánskem a vévodstvími tak skončil. Dánské království ztratilo vliv v evropských záležitostech, zatímco Prusko směřovalo k vytvoření Německého císařství. Klíčová slova Německý spolek, Prusko,...
|
|
|
Když se psalo Anno Uhui. Spolek Schlaraffia v českých zemích v letech 1859-1939
HLAVNIČKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce nazvaná Když se psalo Anno Uhui, Spolek Schlaraffia v českých zemích v letech 1859 - 1939 se snaží představit pánský spolek Schlaraffia vzniklý v roce 1859 v Praze a pojmenovaný podle kouzelné země hojnosti z německých pohádek. Tato téměř neznámá německy hovořící společnost, do které ale patřili i Češi a Židé, si kladla za cíl ochraňovat a podporovat umění, humor a pěstovat přátelství. Postupně se z Prahy rozšířila do celého světa a na mnoha místech stále existuje. Tato práce se ale omezuje na území současné České republiky a na období 1859 ? 1939, kdy zde Schlaraffií vzniklo větší množství. Období omezuje datum vzniku první ze schlaraffických ?říší? a jejich hromadného zániku po okupaci Československa v roce 1939. Tato společnost se prezentovala jako jednotlivé hrady plné rytířů, kterými se po dobu schůzí její členové stávali. Členové si dále dávali vtipná jména a bavili se přehnanými ceremoniemi napodobujícími středověké a raně novověké rytířské rituály. K těm patřilo mimo jiné i pasování na rytíře nebo souboje, při nichž se zbraněmi stávaly poháry plné piva. Kromě toho ale spolek pořádal nejrůznější kulturní akce a charitativní sbírky na pomoc především dětem, ale i na podporu svých členů. Schlaraffia tedy představuje svérázný způsob zábavy zámožnějších německy hovořících obyvatel měst druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Její obdobu bychom v českém prostředí pro dané období asi nenalezli.
|
host ::
RSS.